Vize ESO


Programové cíle hnutí Evropa společně:

  1. Podporovat Evropské unie a členství České republiky, jakož i dalších států Evropy v Evropské unii, která představuje záruku naší prosperity i ostatních členských států a je přirozeným prostorem pro realizaci všech jejích svobodných a sebevědomých občanů.
  2. Podporovat členství České republiky v Severoatlantické alianci. Členství a aktivní účast v alianci zaručuje demokratické směřování České republiky a bezpečnost všech jejích občanů.
  3. Podporovat občanské společnosti i každého jednotlivého občana ve snaze o trvalý rozvoj.
  4. Navrhovat řešení aktuálních komplexních problémů na základě zásady důsledné odpovědnosti k sobě, k vývoji v Evropě i ve světě. Naplnění odpovědnosti předpokládá odvahu nabízet reálnou alternativu k jednoduchým, často nereálným a v důsledku škodlivým řešením, které nabízejí populisté.
  5. Důsledně trvat na uplatňování demokratických principů dělby moci, právního státu a lidských práv za všech okolností jako předpokladu udržení svobodné a otevřené společnosti.

Rozvedení programových cílů:

ČR a její postoj k EU na osudové křižovatce – řešme podstatu.

V poválečné Evropě, po hrůzách masového vraždění existovala vůle propojovat, hledat společná východiska, integrovat. Všichni, vítězové i poražení, státníci i obyčejní lidé si dobře pamatovali, kam vedl slepý nacionalismus, protekcionismus a poměřování lidí na základě rasy a vyznání.

Tak vznikl základ dnešního společenství – Evropské unie. Přirozeně. Jako místo pro porozumění a hledání společných cest, společného mírového soužití, klidu.

Československo se klidu nedočkalo a po válce se nezachránilo. Spadlo do vlivu Sovětského svazu. Dalších čtyřicet let naše zem neměla příležitost se svobodně rozvíjet jako zbytek poválečné Evropy. Naše hrdost se křivila při  tvrdých zkouškách charakteru, v 50 letech i později.  Každodenně pak v absurdních situacích v práci, ve školách, ve veřejném prostoru.

Pak to prasklo a naše zplundrovaná země se osvobodila. Spousta z nás uvěřila, že se od lži osvobodila navěky. Naší touhou bylo patřit tam, kde zbytek západní Evropy, v Evropské unii. Byl to dlouhý proces, během kterého se podařilo0 přebudovat socialistickou státní správu na moderní administrativu. Před patnácti lety jsme se stali členy klubu, společně s námi devět dalších zemí z bývalého sovětského bloku střední a východní Evropy, a také Malta a Kypr.

Píše se rok 2019 a geopolitická situace  je podstatně složitější, než tomu bylo třeba před deseti lety. Bezpečnostní situace se zhoršila. Svět v našem blízkém okolí je zasažen válkou. Na východě krvácí Ukrajina, na Blízkém východě Sýrie. Nedemokratické velmoci jako Čína a Ruská federace se stále více vzdalují představě partnera při globální správě a cíleně atakují mezinárodní systém založený na pravidlech multilateralismu. Mnoho českých a evropských politiků se neodvažuje postavit na roveň nebezpečí nacismu a komunismu.

Obrovský technologický vývoj přináší výzvy, se kterými se společnost musí naučit pracovat. Ubývající přírodní zdroje, environmentální problémy představují další oblast obav občanů. Právě v době globálních výzev je důvěra v Evropskou unii jedinou platformou, která je schopna na tyto komplikované a komplexní výzvy reagovat a organizovaně nalézat a aplikovat řešení v České republice.

EU je dům, vlastně už je to dost velká stavba. Když se výrazně přistavuje, jako tomu bylo v roce 2004, tak se mohou narušit základy. Původní členské státy se rozhodly tento risk pro svoji stavbu podstoupit. Říká se tomu nepopulárně solidarita.

Při stavbě se používají různé materiály, vždycky jde o kompromis vkusu, materiálu a požadovaných vlastností. Naším zájmem, a také cílem hnutí je, aby evropská stavba stála na pevných základech. Místo, abychom při budování stavby přicházeli s novými technologickými postupy, stojíme často opodál a kritizujeme. Bez ambice přijít s funkční inovací říkáme, že to umíme líp. Nejdůležitější výzvy a obavy, které občané dnes řeší, neznají hranice, jsou přeshraniční. Míra euroskepticismu v České republice a ochota věřit polopravdám i absurdním lžím o EU na sociálních sítích, v řetězových emailech i webových portálech je zapříčiněna do značné míry dlouhodobým nezájmem či marginálním zájmem politických elit po celou dobu našeho členství v EU. Neznalost jazyka i problematiky, lenost vysvětlovat či podávat otázky v širším kontextu, to jsou charakteristiky budování našeho vztahu k celku zvanému Evropská unie. Občanům dlužíme vysvětlování a důsledné hájení principu odpovědnosti. A naopak od občanů očekáváme radu a kritiku. Obnovme společně občanskou společnost.